Logo

KOLUMBUS z.s.

Občanské sdružení KOLUMBUS

Základní idea a stručný obsah projektu

Jedná se o rozvoj nové veřejně prospěšné aktivity svépomocného sdružení uživatelů psychiatrické péče KOLUMBUS v oblasti zaměřené na zlepšení zdraví občanů hl.m. Prahy a postupně dalších měst a obcí ČR.

Tato zdravotně-sociální služba se rozvíjí i v dalších státech EU a ve světě. Například jeden z členů našeho občanského sdružení prožil hospitalizaci na psychiatrii v Chicagu (USA), kde obdobnou službu prožil tzv. na vlastní kůži, a jeho zkušenosti chceme v tomto projektu využít a zdokonalit v podmínkách české psychiatrie.

Na základě naší činnosti ve zdravotnických zařízeních dochází k dialogu mezi personálem a pacienty a tím se prolamují bariery, které brání zkvalitnění péče o pacienty, a většinou se shodujeme, že tato aktivita je žádána, a jako pilotní projekt v PL Bohnice jí chceme realizovat. Projekt bychom chtěli v blízké budoucnosti realizovat naším Občanským sdružením KOLUMBUS v osmi regionech, kde současnosti působíme.

Také chceme na základě zkušeností získaných v tomto pilotním projektu směřovat k dlouhodobé organizační a finanční udržitelnosti. Udržitelnosti projektu chceme dosáhnout dalším vzděláváním pacientských podpůrců a poté registrací dle zákona o sociálních službách. Obdobně jako v komunitním plánu města Ústí nad Labem, chceme i v hl.m. Praha, dalších městech, krajích a dalších státních institucích prosazovat zařazení této služby do komunitních plánů péče o duševně nemocné osoby, případně usilovat o úhradu od zdravotních pojišťoven v co nejkratší době a začlenit do legislativy.

Poskytováním této pravidelné služby dochází k zlepšení životních podmínek osob se zdravotním postižením a připravuje se tím, již v průběhu hospitalizace, plynulý přechod mimo léčebnu po ukončení často dlouhodobé hospitalizace v léčebně. Projekt také nepřímo poskytuje psychopodporu osobám podporujícím tyto zdravotně postižené občany a také pomáhá příbuzným lépe vnímat tento zdravotní handicap.

Léčba duševní nemoci v převažující míře probíhá v psychiatrických léčebnách daleko od měst, izolovaně od společnosti. Klient se v prostředí psychiatrické léčebny nebo psychiatrického oddělení cítí být „odříznutý“ od společenského prostředí, a proto je pro něj každý kontakt s lidmi mimo léčebnu velmi důležitý a pomáhá mu po ukončení hospitalizace ke snadnějšímu návratu do společnosti.

Pobyt v léčebně nebo v nemocnici na psychiatrickém oddělení velmi často vede k vyčlenění duševně nemocných ze společnosti a dochází k rozpadu rodin, přátelství a vyčlenění z trhu práce. Kontaktem se společenským prostředím se tato stigmatizace duševně nemocných může omezit a klient se může snáze začlenit zpět do společnosti. Nejen v průběhu léčby, ale i následně po propuštění přetrvává izolace pacientů a nedaří se obnovit zpřetrhané sociální vazby a kontakty. Pro své zdravotní postižení jsou stigmatizováni a často také diskriminováni vůči zdravým lidem.

Většina osob s duševním onemocněním se chce začlenit do společnosti a uplatnit se ve společnosti i na trhu práce. Vzhledem ke svému zdravotnímu postižení ale velmi těžko hledají uplatnění na trhu práce a těžko získávají své místo ve společnosti. Mají nízké sebevědomí vzhledem ke svému duševnímu onemocnění, a proto se těžko uplatňují ve většinové společnosti, která je často nebere jako rovnocenného partnera. Proto potřebují podporu, především před a po ukončení hospitalizace v psychiatrické léčebně.

Toto kritické období pro pacienta, především při první hospitalizaci, má velmi často fatální vliv na „kariéru“ psychiatrického pacienta. V tomto období se rozhoduje, kam bude směřovat další etapa jeho závažného zdravotního handicapu, zda se bude jednat o zcela ojedinělou epizodu onemocnění (1/3 pacientů) nebo bude po ukončení hospitalizace dlouhodobě stabilizován (1/3pacientů) a jeho případná další hospitalizace bude výjimečná. Zbývající 1/3 chronických pacientů se pravidelně, bez podpory rodiny a následné péče v komunitních službách, vrací do léčebny k dlouhodobé hospitalizaci.

S těžkými duševními poruchami není jedinec schopen se vypořádat sám, bez pomoci a podpory odborníků, rodiny a také v neposlední řadě komunity obdobně zdravotně handicapovaných občanů – uživatelů psychiatrické péče. Mnoho duševně nemocných je stále nemocno po větší část svého života, velkou roli zde hraje národní systém sociálně zdravotní péče, který by měl poskytnout pomoc a oporu, přivést nemocného do běžného života či aspoň umožnit žít, byť s postižením, v co nejnormálnějších a nejdůstojnějších podmínkách.

A právě tato naše aktivita (psychiatrická buňka) je potřebná jako spojnice péče ve zdravotnickém zařízení a v běžném každodenním světě. Od června 2009 jsme začali rozvíjet společně s vedením PL Bohnice spolupráci na přípravě realizace projektu „BUŇKA“, kdy nás oslovil ředitel léčebny MUDr. Martin Hollý. Jeho nabídka naše celorepublikové sdružení uživatelů psychiatrické péče KOLUMBUS oslovila, protože ze zkušeností naší činnosti v léčebnách v celé České republice víme, že tato spojnice mezi péčí ústavní a komunitní dlouhodobě chybí a je více než potřebná.

Byl společně vytvořen pracovní tým složený z pracovníků léčebny a členů Občanského sdružení KOLUMBUS. Jako první aktivity začali být realizovány doprovody pacientů, členem o.s.KOLUMBUS, dle požadavků sociálních sester, pilotně vybraných pavilónů a pracovní tým sestavuje dotazník pro pacienty s psychotickým onemocněním: „Ukončení první hospitalizace a propouštění pacienta z léčebny.“

Copyright © 2014 - KOLUMBUS z.s.